Motorkaři.cz Yuki Enduro Lifan GY3 125
Dnes už je pro každého dobře známá věc, že je zejména v posledních letech v České republice stále více firem nabízejících asijské motocykly různých značek, které nepocházejí z Japonska. Já jsem měl tentokrát možnost odzkoušet enduro GY3 od výrobce Yuki.
Design
Firma Yuki má ve své nabídce od dodavatele kromě několika těchto malých endur i choppery a silniční stroje. Všechny tyto motocykly jsou však dost podobné konstrukce. GY3 Lifan je, co se týče vzhledu, vcelku zdařilý stroj. Trochu mi připomíná endura z osmdesátých let, zejména výrazným předním hranatým světlometem a zadním zakulaceným blatníkem s účelným nosičem.
Mně osobně se ale tyto prvky u tohoto typu stroje líbí. Poněkud širší, ale pohodlné dvousedlo a koncovka výfuku, která vydává zajímavý zvuk, u strojů jiných výrobců z dnešní doby vypadají taky již trochu jinak. Co se mi příliš nelíbí, je zeleno-bílé barevné provedení, ve kterém jsme měli testovací stroj zapůjčený. Červená dle mého názoru tomuto stroji sluší víc. Kdo by chtěl ale enduro od stejného výrobce, které je svým vzhledem více „moderní“, pak ať sáhne po modelu Yuki GY4, který však stojí o nějakou tu kačku víc.
Motor
Kladně bych hodnotil jednoválcový čtyřtaktní motor o výkonu 8,2kW. Myslím si, že na čtyřtaktní stopětadvacítku má slušný zátah a vcelku dobře reaguje na pootočení plynové rukojeti. Trochu zajímavé je řazení. Takové neúplné kolečko. Úplně nahoře je neutrál a dolů se pak řadí všechny ostatní rychlostní stupně až do pětky. Trochu nezvyklé, ale po chvilce se to dá zkousnout. Maximální rychlost je někde okolo 90 km/h. Problém ale je, že díky pevnému uchycení motoru na rám vznikají při takovéto rychlosti tak velké vibrace, že raději uberete plyn a vychutnáváte si poklidnou jízdu někde kolem osmdesátky.
Podvozek
Co se týče podvozku, tak zde samozřejmě nehledejte sportovní parametry odvozené od závodních speciálů určených pro jízdu v terénu. Rám je klasický kolébkový, konstruován především pro jízdu po silnici nebo nanejvýš po prašných cestách. I odpružení tomu odpovídá. Zadní odpružení je dost měkké, ale pro tuto jízdu zcela dostatečné. Přední vidlice má parametry lepší a zvládla by i menší terénní zátěž. Při jízdě po silnici se do zatáček stroj vcelku jednoduše naklápí i přesto, že vzorek pneumatik k tomu příliš nesvádí. To umožňuje zejména dosti nízká hmotnost motocyklu. Brzdy jsou pro tento motocykl dostatečné.
Jízda
Co se týče komfortu jízdy, nabízí dostatek pohodlí a to i při jízdě se spolujezdcem, i když je pravdou, že vzhledem k objemu to není zrovna cestovní ideál. Montované dvousedlo je však třeba hodnotit kladně. Jen by možná mohlo být ještě o nějaký ten centimetr delší. Ovládací prvky na řídítkách jsou klasického ražení plně vycházející z rozložení, které známe u japonských strojů. Mezi rychloměrem a otáčkoměrem, které jsou vcelku pěkně podsvícené, i když každý do jiné barvy, najdete digitální číslicový ukazatel zařazeného rychlostního stupně. Tato „vychytávka“ je i u ostatních strojů Yuki.
Dvě věci jsem však na stroji opravdu nepochopil. Obě dvě jsou ale detaily, které lze velice jednoduše vymontovat. První je, že spuštění blinkrů je doprovázeno zvukem, který připomíná couvající náklaďák. Později už jsem raději změnu směru jízdy ukazoval mávající rukou, protože nemusím být za každou cenu středem pozornosti. Druhá věc je, že při vyklopeném stojánku vůbec nenastartujete. Obyčejně se používá bezpečnostní vypnutí motoru po zařazení prvního rychlostního stupně,nicméně zde tomu tak není. Chápu, že možná v Číně zahřívají motocykly ve stoje, ale zhášet stroj například při otvírání branky k baráku mi přijde zbytečné. No, možná jsem až moc zhýčkaný.
Když to ale celkově shrnu, tak vlastní pocity z tohoto stroje mám vcelku dobré. Po prvním nasednutí mě oslovil motor, zklamalo řazení. Po delší jízdě jsem si na řazení zvyknul, pohodlí bylo nad očekávání dobré. Jen ty vibrace při vyšší rychlosti. Po výletu se strojem mimo silnici jsem spatřil první problém. Tisícihran, přes který je upevněná řadící páka, povolil. Po utažení ale bylo vše zase v nejlepším pořádku. Potom se nám ještě uvolnila páčka spojky, ale po dotažení bylo i zde vše následně v pořádku. Aby toho nebylo dost, tak při vrácení stroje jsem ještě zjistil, že je uvolněný bezpečnostní kryt svodu výfuku. Možná náhoda, možná ne. Tak jako tak jsou to ale drobnosti, které si každý správný český motorkář poopraví, případně nějaký ten šroubek vymění. Naopak, vezmu-li v potaz cenu, za kterou tento stroj pořídíte a pokud nejste motokrosový nadšenec, který doslova „strhá“ každou motokrosovou trať, potom je Yuki GY3 Lifan pro Vás asi zajímavá volba. Zejména mladí, kteří se učí jezdit, si tento stroj asi docela oblíbí. Velká neznámá je životnost motoru a ostatních ne už tak jednoduše nahraditelných částí. Zde však asi nejlépe prověří kvality tohoto stroje až čas.
Toto enduro firmy Yuki působí na první pohled trochu jako stroj let minulých, nicméně použitou technikou a především cenou uspokojí jistě mnohé jezdce současnosti. Jako ideální se jeví využití pro nejrůznější dojíždění a cestování po nekvalitních vozovkách, či prašných cestách. Je to takový stroj do nepohody a na každodenní ježdění.Velké dovádění na motokrosové trati od něho nelze očekávat, avšak jako stroj určený pro běžné ježdění s občasným výletem mimo asfaltku se jeví jako ideální hlavně s ohledem na mladé jezdce. Každého jistě potěší centrální odpružení, stejně jako elektrický startér, či přední kotoučová brzda.
Ačkoliv se občas objeví lehké nedostatky v utažení některých částí, či větší vibrace na pevno uchyceného motoru v některých režimech jízdy, při zjištění pořizovací ceny cca. 45 000 Kč jsou lehké neduhy rázem prominuty. Mně osobně se jevil jako velice zajímavý vzduchem chlazený čtyřdobý jednoválec, který rozhodně na stopětadvacítku nezklamal překvapivou vitalitou. Z pohledu jezdce a každodenního užívání stojí za povšimnutí pohodlné sedlo a velice bytelný zadní nosič. Zajímavým zpestřením v rámci ovládacích prvků je display ukazující právě zařazený rychlostní stupeň. Jako zdařilý tah z hlediska ovladatelnosti a prostupnosti lehkým terénem se jeví výběr větších vyplétaných kol obutých v předu do 2,75-21 “ a vzadu do 4,10-18 “ pneumatik. Celkově vzato vzhledem k ceně a nastoleným parametrům se tato Yuki jeví jako celkem sympatický motocykl. Otázkou druhou zůstává, jak by stroj dopadl při hodnocení s dlouhodobějšího hlediska, což bývá občas u strojů z Číny kámen úrazu. Zde však odpověď vzhledem k délce trvání testu nepřinesu. Za případnou zkušenost od majitele se však rozhodně zlobit nebudeme.
Text: Jiří Jíša a Pavel Růžička
Foto: Lukáš Růžička
Vyšlo 11.7.2005