Motorkaři.cz 2x Yuki 125i XTR: Když vodník sesadí vzducháč

Je to dva roky, co se na trhu objevila cestovní malorážka Yuki 125i XTR, a na naši redakci neudělala vůbec špatný dojem. Tento příběh pokračuje a s rokem 2021 se představuje nová verze pod názvem 125i XTR II. Jde víceméně o stejnou stopětadvacítku, ovšem s novým, kapalinou chlazeným motorem se šestistupňovou převodovkou, splňujícím normu Euro 5. Jak velký krok vpřed to je, jsme vyzkoušeli po boku starší ségry vybavené pětikvaltovým vzducháčem.

Je to tak, Euro 5 je důvodem, proč cestovní malorážka Yuki 125i XTR dala vale vzduchem chlazenému jednoválci s pětistupňovou převodovkou a sáhla po kapalinou chlazeném motoru se šestistupňovou převodovkou. Nový motor se vstřikováním paliva znamená také výrazně větší výkon, takže XTR poslední generace umí vyprodukovat o 2,5 koní více než předchozí vzducháč, což ve finále znamená maximální výkon téměř 12,5 koní při 9500 ot./min.

Jelikož jde o čtyřtaktní stopětadvacítkový jednoválec, je potřeba počítat s tím, že s motorkou vážící 175 kilo nebude cvičit s takovou lehkostí jako Chuck Norris se stejnou váhou na bench-pressu a že pro svižné svezení ji bude potřeba dávat pořádně za uši. Stejně tomu bylo také u předchozí generace, a tak tomu bude u každé mašiny se stejným motorem. Yuki 125i XTR II je poměrně pružná a snaží se jít dychtivě za plynem. Právě v tom vidím mezi novou a starou generací největší rozdíl. Motor působí živějším dojmem a toho si všímám třeba při akceleraci za vesnicí, kdy se z padesátky dostávám na 80 km/h o fous rychleji. Jakmile motorku držím pod krkem a nenechávám otáčky klesnout pod šest tisíc, má jízda šmrnc.

Jasně, jedu na motorce s výkonem vyhovujícím kategorii řidičáků A1 a už proto by bylo hloupé tvrdit, že musím krotit pravačku na plynu a dávat si bacha, aby mi dváca při nešetrném vrknutí neujela pod zadkem. I tak se ale dokážu dobře bavit a vychutnat si menší silnice za Prahou, kde se pohybuji v rychlostech kolem osmdesáti kilometrů v hodině. Ideální cestovní tempo je někde mezi sedmdesátkou a devadesátkou, což není špatné a nutno dodat, že se mi „xtéerko“ daří na rovince rozvášnit dokonce nad 100 km/h. Jakmile motor držím v otáčkách nad sedm tisíc, cítím vibrace ve stupačkách a je fakt, že jsou možná o trochu citelnější než jemné brnění u staršího vzducháče.

Díky možnosti přímého přesedání na předchozí model se ukázalo, že nový kapalinou chlazený motor se šestistupňovou převodovkou XTR prospěl. Je pocitově pružnější a má o trošku větší chuť do života a alespoň z mého pohledu lépe a citlivěji řadí. Je jedině dobře, že už se dá nastartovat na bočním stojanu a tím se smáznula jedna z hloupých chyb, kterou předešlý model měl. Ani samotné zpracování není vůbec špatné a opět musím konstatovat, že odpovídá ceně, za kterou se prodává.

Podívejte se na celý článek a VIDEO

Uveřejněno 24.08.2021

Text: Vláďa Novotný

Foto: Jiří Jevický

Video: Honza Zajíček