MOTODENIK Yuki 250i Manxcafe, kombinace za dobrou cenu
Čínský průmysl je známý svojí produkcí milionů malých skútrů a stopětadvacítek, které během posledních let vzbudily velkou vlnu zájmu. V poslední době se navíc a podstatně zlepšila kvalita výroby i konstrukce.
Stejný průmysl také zatím vyrábí jen malý počet velkoobjemových modelů nad 500 ccm, většinou ve spolupráci se zahraničním partnerem, a tyto stroje jsou všechny určené na export. A uprostřed mezi těmito světy jako jeden z mála motocyklů sedí Yuki 250i Manxcafe.
Značka Yuki se podobně jako řada dalších značek zaměřuje na prodej motocyklů vyráběných některým z velkých čínských koncernů. Podobné stroje proto najdete pod mírně odlišným designem a jinou značkou prakticky v každé evropské zemi. Díky tomu jsou od každého modelu vyráběny obrovské objemy, což se nakonec promítá do velmi lákavé prodejní ceny ve výši sedmdesát tisíc za Manxcafe ve verzi 250. Současný módní zájem o styly retro a café racer se kromě designu promítá i do samotného názvu motocyklu. Manx je přídavné jméno používané pro lidi a akce související s ostrovem Isle of Man, ke se pořádají slavné závody Tourist Trophy.
První dojem z motocyklu je velmi sympatický. Design má čisté tvary a pěkně využívá kontrast mezi zlatě lakovanými koly a vidlicí s černými a stříbrnými povrchy ostatních součástí motocyklu. Vše završuje klasický tvar hnědého sedla. Když se do něj vyhoupnete, usadíte se do pohodlné jízdní pozice a překvapí vás jen řídítka, která jsou v trochu nezvyklém úhlu. Motocykl totiž navenek působí dojmem, že řídítka budou hodně nízko, jak tomu u café-racerů často bývá, ale ve skutečnosti jsou řídítka docela pohodlně vysoko i na delší jízdu. Také stupačky jsou trochu víc vepředu, než byste očekávali, ale znovu platí, že to není nepohodlné.
Přístrojovka je umístěná v jednom centrálním budíku s analogovým tachometrem, bez otáčkoměru, který styl café racerů často pro maximální jednoduchost a čistotu křivek vynechává. Všechny informace jsou přehledně podané a najdete zde všechny obvyklé kontrolky a indikátory.
Jednoválec se rozduní v čtyřtaktním rytmu hned na první štěknutí startéru. Během celého testu se elektronické vstřikování chovalo bezchybně a ani jednou se nedostavil náznak zaváhání nebo zahlcení. Také převodová páčka má příjemně jistý chod a solidní dojem, což v této kategorii jinak stále ještě není samozřejmostí. Převodovka řadí přesně a jistě od jedničky až po pětku. Pochvalu si zaslouží i spojka s lehkým chodem.
Před testem Manxcafe jsem vyzkoušel řadu menších čínských stopětadvacítek, dostupných na českém trhu pod různými názvy a značkami. %Dada věcí tu je podobných, ale větší motor nabízený Yuki dělá z Manxmana mnohem lepší motorku na zdejší silnice. Výkon 13 kW (17,5 koní) umožňuje jistější pohyb v dnešním rychlejším provozu ve srovnání s menšími objemy. Není problém kdykoli dosáhnout maximální rychlosti na tachometru kolem 120 km/h. Další rychlostí rezerva už tam není, ale i tak to stačí na bezpečné předjíždění náklaďáků bez nutnosti pečlivého plánování či modliteb, aby předjížděcí manévr dobře skončil.
Manxman bez problémů zvládá i dálnice, i když delší pobyty v rychlém pruhu by asi mohly vyvolat nevraživost ostatních řidičů. Na státovkách a okreskách je pak Yuki ve svém živlu a nabídne příjemně zábavnou jízdu a vzbuzuje důvěru a jistotu i mimo město, což často pro menší motocykly neplatí.
Řízení a jízda jsou v pohodě – motorka bez z odmluvy dělá vše, co jsem po ní požadoval, aniž by na druhou budila nadšení z obratnosti či stability, prostě slušný průměr. Přední vidlice upside-down jsou dobře sladěné se zadními tlumiči. Ty se sice tváří jako nastavitelné, ve skutečnosti ale umožňují pouze nastavení předpětí pružiny. O brzdnou sílu se starají kotoučové brzdy, které opět zvládaly svoji funkci bez potíží, ale na druhou stranu bez většího nadšení. Osobně mi moc nevyhovoval propojený brzdový systém přední a zadní brzdy, který výrobce musel použít kvůli standardu Euro 4. Jinak by bylo nutné motocykl doplnit o systém ABS a odpovídajícím způsobem navýšit také cenu.
Zpracování je na dobré úrovni, až na pár drobností. Neměli bychom zapomínat, že jde o motocykl v nejlevnější cenové skupině, takže nepřekvapí drobnosti jako nedokonalé pochromování nebo hloubka laku, jaká nedosahuje standardu evropských a japonských značek. Tohle je motorka, která přitáhne řadu obdivných pohledů díky svému stylu a je určení pro zájemce s čerstvým řidičákem, kteří neřeší snobské ohledy na prestižní značku a hledají elegantní stylovou motorku za víc než rozumné peníze. Pro takové zájemce stojí tahle 250i Yuki za zamyšlení. Za svoji cenu nabízí dobrou kombinaci zábavy, užitné hodnoty a stylu.
Stephen Edwards, foto: Jan Altner
Uveřejněno 12.11.2018
