MOTO house.cz Yuki TR 200

Firma Yuki se v poslední době vytáhla. Kvalita jejich výrobků už tolik nezaostává za japonskou konkurencí a enduro TR 200 to jasně dokazuje. Svezli jsme se, zaskákali a nechyběl ani lehkej crash…

Těšil jsem se na ni. Ne teda jako malej na polárkáč, ale přeci jen… Dvoustovka motor sliboval mnohem silnější zážitky než usušená dvacka. Čtyřbuch jde krásně odspodu, nevibruje a nechává si líbit i vyšší otáčky. Oproti stopětadváce je to fakt nehoráznej rozdíl, a motorka tak dostane úplně jiný rozměry.

Když nad tím tak přemýšlím, vůbec by nebylo marný zvednout objemový limit od šestnácti let na dvě stě kubíků, protože to pořád není taková palba, že by to mlaďas nemohl zvládnout. Navíc přesuny po dálnici už nejsou vyloženě nebezpečný, nikde nikoho vysloveně nezdržujete. TRko bez zpocení upaluje sto deset a z kopce to napálíte ještě o pět navrch – takže co víc vlastně chcete. To už je slušný, ale hlavně – ten motor je dost příjemnej. Brblá si to a motorku žene dopředu s neskrývanou radostí.tava mohla navenek smrsknout do subtilní podoby se sportovním střihem, nezbytná komora je ukryta pod motorem.

Ze starý školy

Designově se TR povedlo. Klasický hranatý světlo vepředu se mi líbí víc než nějaký pseudotvary, který se občas objevujou. Boční linka je typicky endurovitá, i když zadek je lehce podkopnutej a z profilu motorka vypadá, jako kdyby klečela. Chtělo by to lehce podložit pružinu a pak by to byla bomba. Sedlo je kvalitně polstrovaný a ani po stovce kilásků vám nebude válcovat řiť. Vzadu jsou pak dvě boční madla, který se vždycky hodí.

Příjemně mě překvapila přístrojovka, která má sice jenom dva budíky (rychlost a otáčkoměr), ale uprostřed je digitální ukazatal zařazenýho kvaltu! Na malým rozpočtovým endurku je tohle neskutečná vychytávka, kterou jsem zatím nikde jinde neviděl. Člověku se může zdát, že to není potřeba, ale rychle si zvyknete a pak vám to už bude pořád chybět. Za to posíláme Yukině obrovskou tleskačku. Pětikvalt řadí rychle a je z něj cítit přesnost. Na světlech není problém najít neutrál. Ve vyšších rychlostech se rám lehce kroutí, ale to dělají všechny tyhle motorky. Lehké nestabilitě se na velkých kolech nikdy úplně nevyhnete.

Terén jí nevadí

… a to tak, že vůbec. Přední upside-down vidlice má slušný zdvih, takže si poradí i s lehčím skákáním. Nic se ale nesmí přehánět, protože ostrá kroska to fakt není. Zadek je taky měkčí, ale dá se to. Na hrbolech se motorka jenom lehce zkoupne, a to je všechno. Je klidná a příjemná. Přední zubatá kotoučovka funguje parádně, zato zadku by taky slušel kotouč. Ten buben vypadá archaicky a jeho účinnost není nic moc. Otáčet motorku přes brzdu sice jde, ale musíte na to pořádne dupnout.

Na naší motokrosový minitrati jsem si s ní užil skvělý odpoledne. Jezdil jsem jedno kolo za druhým, a motorce to vůbec nevadilo. Z vracáků se dá utrhnout zadek do smyku, což u dvacky půjde blbě. Ty koně tam holt budou chybět a tady jich je tak akorát. Začátečníka to nevyděsí a i zkušenější tavič se pěkně sveze. Gumy na to moc nevypadají, ale drží statečně. Na asfaltu se sice ve větším náklonu lehce hrnou ven ze zatáčky, ale to je daň za hlubší vzorek.

Nezklamala

Spíš naopak. Nečekali jsme zázraky, to u těchhle motorek ani nejde. Není to sice žádná raketa, jako rychlý posunovadlo je ale TR skoro bez chyby. Motor je pecka. Skoro nic nežere, je spolehlivej a příjemnej na jízdu. Motorka zvládne i lehkej terén a na naučení prvních enduro kroků je to fajn. Pokud uvažujete o koupi, určitě si přihoďte těch sedm tisíc za dvoukilo. Udělá vám mnohem lepší službu a nebudete s ním zdržovat provoz. Za celou dobu testu jsme jí dali pěkně napít a nikde nás nenechala. Yuki s kvalitou hnula, a to je fajn.

Jak to vidí Karda:

Na ryby. Pro borce z Horní Pochudlé je to úplně ideální věc. Přefrnknout kus louky a půl kilometru přes les. Tam to kopnout na stojan a zhola nic nevymýšlet. Malý motor = malý výkon, absolutně špásová motorka.

Jestli bych to koupil svýmu klukovi na vyblbnutí? Tak na to teď úplně přesně neodpovím. Jak už Carlos napsal, šlo se hodně technicky nahoru, ale pořád to ještě není ono… a já jsem perfekcionalista. Asi bych dost často skřípal zubama nad některýma detailama! Ale zas na druhou stranu – mladej člověk potřebuje na začátku trochu vratkou motorku, aby se v tom nebál a nestyděl se trochu pohrabat. Tohle Japonci hodně mlaďákům vzali a Yuki ještě stále patří do skupiny, která si časem nějakou tu poctivou českou kutilskou dovednost vyžádá.

A hlavně je to výborná motorka do Prahy. Proplétání mezi auty je asi právě na takovýchhle motorkách to nejlepší, co může být. Je tu snadná ovladatelnost a přehled v provozu zabezpečí automaticky větší výška sedla. Za louku 1-, za město 1+, za dílenské zpracování zhruba tak 3. A pak už jen ta velikost úvěrových splátek, ta taky není zrovna špatná. Na jeden až dva roky, maximálně výhodná motorka!

Text: Karel Táborský

Foto: Honza Karásek

Podívejte se na originál článku.

Uveřejněno 16.04.2012